Přerůstají vám dluhy přes hlavu? Je proti vám vedeno více exekucí? Nemáte na splátky a chcete důstojně žít? Existuje možnost, jak dostat druhou šanci. Tímto řešením je oddlužení.

Oddlužení může vyjít velmi levně. Podívejte se na náš ceník…

Oddlužení může vyjít velmi levně. Podívejte se na náš ceník…

Oddlužení může vyjít velmi levně. Podívejte se na náš ceník…

Nezajištění věřitelé, a to buď na schůzi věřitelů, nebo mimo ni. Zajištěné věřitelé v této otázce hlasovací právo nemají.

Věřitelé nejsou vázáni návrhem dlužníka a je na jejich vůli, jaký způsob zvolí – i pokud byste např. při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty zaplatil 60 % svých dluhů, zatímco při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny pouze ze 40 %, mohou se věřitelé rozhodnout pro druhý způsob. Případná změna názoru věřitele na způsob oddlužení v jeho průběhu již nemá žádné účinky.

Pokud nerozhodnou nezajištěné věřitelé, rozhodne soud, že způsobem oddlužení bude plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

ANO, ale tato žádost musí být obsažena již v návrhu na povolení oddlužení .(v odůvodněných případech ji můžete vznést i později, ale nejzazší termín je přezkumné jednání s insolvenčním správcem). V žádosti musí dlužník také navrhnout výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejího určení a vysvětlit důvody pro snížení splátek. V nových řízeních může soud stejným postupem stanovit jinou výši měsíčních splátek i po schválení oddlužení, pokud o to dlužník požádá pro změnu poměrů.

Soud není povinen dlužníkovu návrhu na stanovení nižších splátek vyhovět!

NE, protože zákon vyžaduje několik podmínek, které musí být splněny současně (neznamená to však, že se nevystavujete sankcím ze strany věřitele, který Vám půjčku poskytl). Zároveň existují dvě formy úpadku, a to platební neschopnost a předlužení.

V platební neschopnosti se nachází dlužník (jakýkoliv dlužník), který současně:

• má více věřitelů (tedy nejméně 2),
• má peněžité závazky déle než 30 dní po splatnosti,
• není schopen tyto závazky plnit (= dlužník zastavil platby podstatné části svých závazků / neplní závazky déle než 3 měsíce po splatnosti / není možné dosáhnout uspokojení pohledávky exekucí / nesplnil povinnost předložit seznam svého majetku, závazků a zaměstnanců).

Předlužen je takový dlužník (pouze právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel), který současně:

• má více věřitelů (tedy nejméně 2),
• souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Pokud je tedy Vaším jediným problémem pouze několikadenní zpoždění při placení těchto závazků, v úpadku se nenacházíte. Pokud však vzniká delší prodlení s jejich neplacením a začnou vznikat další dluhy například z neplacení daní a odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, pokut, poplatků za telefon či drobných úvěrů, případně jsou proti Vám vedeny exekuce, již pro Vás insolvenční řízení může připadat v úvahu.

Právní řád rozlišuje dvě formy úpadku, a to platební neschopnost a předlužení.

V platební neschopnosti se nachází dlužník (jakýkoliv dlužník), který současně:

• má více věřitelů (tedy nejméně 2),
• má peněžité závazky déle než 30 dní po splatnosti,
• není schopen tyto závazky plnit (= dlužník zastavil platby podstatné části svých závazků / neplní závazky déle než 3 měsíce po splatnosti / není možné dosáhnout uspokojení pohledávky exekucí / nesplnil povinnost předložit seznam svého majetku, závazků a zaměstnanců).

Předlužen je takový dlužník (pouze právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel), který současně:

• má více věřitelů (tedy nejméně 2),
• souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Existují tři způsoby řešení úpadku, a to:

• konkurs,
• reorganizace,
• oddlužení.

Oddlužení patří mezi sanační způsoby řešení úpadku a je určeno standardně pouze pro fyzické a právnické osoby, které nejsou ze zákona považovány za podnikatele a nemají dluhy z podnikání. Dluhy z podnikání nebrání oddlužení tehdy, pokud s tím věřitel takové pohledávky souhlasí, přičemž v současné době platí pravidlo, že když věřitel nereaguje, tak souhlasí, nebo se jedná o zajištěnou pohledávku. Od 1. 6. 2019 může být oddlužení realizováno buď plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, nebo samotným zpeněžením majetkové podstaty. Na rozdíl od konkursu je po skončení oddlužení možné dlužníkovi přiznat osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek.

V řízeních, v nichž bylo o úpadku dlužníka rozhodnuto po 1. 6. 2019, existují už jen 2 formy realizace oddlužení:

• plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,
• nebo zpeněžení majetkové podstaty.

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty musí dlužník nejen platit pravidelné měsíční splátky, ale zároveň bude prodán jeho majetek.

Dlužník má dle zákona celkem tři možnosti, jak může splnit oddlužení ve formě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty:

• zaplatí 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů;
• během 3 let zaplatí nejméně 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů;
• během 5 let vynaloží veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, aby zaplatil pohledávky věřitelů (zároveň insolvenční zákon říká, že pokud během 5 let zaplatí nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek, tak potřebné úsilí vyvinul).

V rámci plnění splátkového kalendáře není mezi věřitele rozdělena celá měsíční splátka, ale pouze částka po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce a případně dalších prioritních pohledávek (např. výživné). Tato část splátek představuje minimálně:

• u dlužníka – jednotlivce částku ve výši 750 Kč + DPH na odměnu a 150 Kč + DPH na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (= 1.089 Kč)
• u dlužníka – manžele částku ve výši 1.125 Kč + DPH na odměnu a 225 Kč + DPH na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (= 1.634 Kč)

Zbývající částka je pak vyplácena nezajištěným věřitelům podle poměrů jejich pohledávek, přičemž procentuální výměra je přesně určena v usnesení o schválení oddlužení.

Zpeněžení majetku dlužníka neznamená, že každému dlužníkovi bude prodán veškerý majetek. Zákon zásadně zakazuje prodej tzv. obvyklého vybavení domácnosti, mezi které patří právě i lednička nebo pračka. Takové předměty je možné prodat pouze tehdy, pokud jejich cena zjevně přesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti. Znamená to tedy, že běžnou ledničku insolvenční správce prodávat nebude, ale luxusní drahou ledničku může. Musí ale splnit ještě další (obecnou) podmínku – předpokládaná cena musí být dostatečně vysoká na to, aby z ní insolvenční správce mohl zaplatit nejen náklady na prodej a svou odměnu, ale také poslat peníze věřitelům.

Nová právní úprava dále zavádí ochranu přiměřeného obydlí dlužníka. Pokud reálná hodnota obydlí dlužníka nepřesáhne srovnávací hodnotu stanovenou v nařízení vlády, není dlužník povinen vydat obydlí insolvenčnímu správci prodeji. Obydlí může být chráněno jen v případě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty! V případě samotného zpeněžení majetkové podstaty se obydlí nechrání. Zajištěný věřitel má navíc právo dát pokyn ke zpeněžení i takového obydlí, které by jinak kvůli své hodnotě chráněno bylo.

Zajištění věřitelé (tedy např. banka, u které má dlužník hypotéku) budou uspokojeni z prodeje předmětu zajištění (tedy např. nemovitosti, kterou dal dlužník bance do zástavy).

V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je veškerý movitý i nemovitý majetek dlužníka zpeněžen (obvykle ve veřejné dražbě nebo prodejem mimo dražbu). Z peněz získaných zpeněžením (tzv. výtěžku) je odečtena odměna insolvenčního správce (nejméně 45.000 Kč) a náhrada jeho hotových výdajů (v prokázané výši). Výsledná částka je pak rozdělena mezi nezajištěné věřitele v poměru jejich pohledávek.

Do majetkové podstaty v tomto případě nepatří majetek, který dlužník nabyl poté, co mu bylo schváleno oddlužení.